Žijeme na vesnici

Bydlení na vesnici není vůbec jednoduché. Dojíždění za prací, vzděláním, zdravotnickým zařízením. Minimální obchodní síť, žádné organizované vyžití pro volný čas, o kině či divadlu nemluvě. Na druhé straně zde máme klid, zdravé ovzduší, lesy, louky a zvěř. Můžeme se kdykoliv vypravit na procházku do lesa, na kole do okolí, koupat se v rybnících či vyrazit na běžky po kopcích. Poslední měsíce se ale naše poklidné, i když omezené žití na venkově změnilo v neustálý stres a strach, že když odmítneme jednoho investora, podá si dveře s dalším. Chápeme, že firmy, o kterých je řeč, jsou zainteresované, protože na své projekty dostávají dotace a navíc mají po dobu 15-ti let pevně stanovenou výkupní cenu energie. Proč je ale pouze na nás, na občanech, abychom bránili naše obce, a celou krajinu a přírodu, abychom sami argumentovali dopady na zdraví obyvatel, abychom dokonce hodnotili hospodárnost masového budování větrných elektráren v České republice? Je také nepochopitelné, že v době, kdy existuje rozsáhlá, legislativně ošetřená ochrana rostlin a živočichů, nikdo nebere ohledy na prostou nepohodu prostředí, v kterém má žít člověk. Postaví-li se větrník na kopci za naším obydlím, znamená to, že se budeme muset zavírat doma a zatahovat rolety, abychom přestali vnímat rušivý efekt otáčejících se a blikajících rotorů. Ale ani tak možná nebudeme mít v noci klid pro spánek. Na tento způsob života si zvykat nechceme a zvyknout ani nelze!!
Proč se o skutečný průběh tohoto větrníkového šílenství příslušné státní orgány více nestarají? Vždyť by se dalo vycházet ze zkušeností zemí, kde je větrná energie využívána řadu let a kde jsou již pravidla pro umísťování větrných elektráren vytvořena. U nás např. není stanovena minimální vzdálenost od obydlí, nepočítá se s dorovnáním cen nemovitostí, a co se týká krajinného rázu, považují se větrníky pouze za záležitost, která by někomu mohla vadit pouze z estetických důvodů. Rovněž pravomoc úřadů na ochranu přírody je omezená. Pokud by naše republika opravdu potřebovala řešit výrobu elektrické energie pomocí větrných elektráren, předpokládali bychom důkladné „ošetření“ jejich výstavby ze strany státu. Obyvatelé obcí se v problematice větrných elektráren příliš neorientují, a tak záměr výstavby větrného parku berou jako nutné zlo, kterému je nutno se podřídit. Lze se pak divit, že v anketách řeknou stavbě „ano“? Výsledky anket, kterých se leckdy zúčastní sotva 30% neinformovaných obyvatel, potom rozhodují o zásadních změnách krajiny na desítky let.
.           Domáháme se základních lidských práv na zdraví a příznivé životní prostředí, zakotvených v čl. 31 a 35 ústavního zákona č.23/1991. ("Každý má právo na ochranu zdraví" . "Každý má právo na příznivé životní prostředí".)

Občanské sdružení Jevišovka

Chráníme zájmy občanů regionu obce Slatina

www: https://jevisovka.webnode.com

e-mail: jevisovka@seznam.cz